Baví mě bavit se. Nejen psaním. A taky mě pobaví, když pobavím i ostatní. Usnadňuje mi to žití a bytí na tomto světě.
Jsem žena, maminka, manželka, chovatelka koní, koček, psů, někdy i slepiček, nedobrovolná chovatelka kun, bývalá (!) kavárenská povalečka a intelektuálka, kdysi asi personální ředitelka, ředitelka zeměkoule (to stále), tvořitelka, bořitelka, zpěvačka, komediantka, křikloun, černá i bílá, vzteklá i milá (no, to jen výjimečně). A ze všeho nejvíc bláznivá!
Vaše Bláznivka na vsi
Instagramový účet Bláznivka na vsi
Obsah kabelky je takovým tajemstvím každé z nás. No, vlastně je to mnohdy takové jedno velké tajemství i pro nás. Aspoň já se dnes teda dost překvapila. Kolik se toho do ní vejde! Neuvěřitelné! Tak si tak hledám ten balíček papírovejch kapesníků, bych dítku utřela toho Bobíka (tvarůžek je to!), co má i ve vlasech a tak teda šmátrám šmátrám...
Kamarádka pořádala takovou exkluzivní party - krásnej prostor, lidi. Jako malinko ten prostor byl divnej. A ty lidi taky...Zničeho nic se jen tak mimochodem, jako by se nechumelilo, ta kamarádka zmínila, že pozvala Lennyho Kravitze, že tam vystoupí jen s kytarou (no, tak teď už teda ne kamarádka, že jo..). Nenuceně dodala, že si s ním zazpívá. No...
Mávám z dovolené! Rodičovské! Poslala bych i momentku, ale halda prádla před pračkou není zrovna malebná podívaná, uupppps. Leda že bych byla Andy. Warhol třebas. Z ordinérních věcí dělala umění. Tak to neumim, sorry. Raději pošlu tu psanou, přítomný okamžik, byť v představě, má jistě trvalejší hodnotu, no nééé? No tak teda nééé. Ale stejně to...
Díky za každičké ráno
Ze sna mě budí hysterické hýkání mého nevychovaného koně: máááám hlááááad! No, to já mám sice taky, ale chce se mi spát, tak dej pokoj. Nedá. Vstávám. V košilce navlíkám holiny, oči zalepený, málem šlápnu v chodbě na kotě, nevadí, je jich ještě dalších pět. Malej šedivej mi ze zálohy skáče na záda, nacvičuje asi...
Tak plyne čas...s miminkem...
Nemůžu za to. Je to asi ňáký moje zvrhlý hobby nebo co. Páč když nekydám ty věci zvířátek, ve zbylém čase kydám to v plíně. Tedy aspoň zase pár let budu, absolutní zvrhlost
spočívá v nutkání to ble popsat! Nemůžu si prostě pomoct! jsou na to ňáký prášky? Beru vitamín D, stačí to? Nebo je na vině ta dlouhodobá karanténa?...
Si tak posloucháš chlapce z Brain we are, myslíš si, jak se ti ten brain pěkně zahřejvá, kolečka promazávaj. Jaké to však prozření! když rozjíždíš se od benzinového stojanu s kafem na kapotě. Brain se zřejmě promáznul příliš! S noblesnim výrazem zastavuju po pár metrech, musí si holt přibrzdit i troubící kolona za mnou, otvírám dveře, natahuju se...
Když vajíčko z ruky vyklouzne ti a kamikadze do mrazáku vykoná,