Blog

a spálíš to, cos měl mít k obědu,

To vám bylo tak. Sněžilo, že bys koně nevyhnal. Ale já je z tý jejich stáje vyženu, páč jim chci ošetřit kopýtka. Tož beru si svůj milovaný oboustranný kopytní nožík a moc pěkně se porejpávám v hnilobný nožce koňský. A když jsem konečně se svou mistrovskou prací spokojena, odebírám se nalézti to, co se do kopýtek proti tý hnilobě...

Několikahodinový. Ozdravný. Pobyt. Bez dětí. O, ty veliké ticho, balzáme na duši, pojď mi, hop!

Zas se to stalo. Je to děsný, ale asi mě chtěj v tom Zrnu zabít. Advent sotva začal a mně už ohrožuje předávkování vánočkou!

Hledá se ideální kandidát na matku!

Skoro poledne. Vedro na padnutí, že bys kunu nevyhnal (svíjím se smíchy nad svým velevtipem! Prej kunu!). No ale nezvedená matka má hlídání, tak jde na koně. Teda ráda by.

Asi tisíc různých podob má to matkování,

Hele jako. Normálně jsem výbornej ajťák a taky technickej typ - přivrtám si klíďo píďo držák na solný liz, aniž bych si u toho přivrtala prst - no a i jinak to docela zvládám (úklid se nepočítá, jasný!)..

Krásné ráno. Sluníčko objímá svými zlatavými paprsky naleštěnou kuchyň. Káva v moka konvičce spokojeně přede, její vůně se blaženě line do nozder jejího budoucího piče. Říká tím něžně: vyndej si svůj oblíbený, také naleštěný, hrneček, z lednice smetánku a ňami ňami šup do bříška. Tu hrneček je vyndán a hnedlenc je otevřena i ta lednice, by se...

Tak už tedy definitivní konec léta (povzdech). Poznala jsem to vcelku snadno: plavky zakoupené v srpnovém výprodeji putovaly do zadních částí skříně a poloprázdné krémy proti celulitidě do koše. Ani jedno teď nebude na několik dlouhých měsíců potřeba - vše zahalí milosrdná vrstva nejmenovaných na omak hebkých a na pohled neprůhledných epesních...

Pracovní schůzka - já, žena a muž. Plánujeme nějaký pohovor. Cítím se svěže a usmívám se (už to mi mělo být podezřelé!). Úplně se tak neznáme, tak se mě žena a muž vyptávají na můj background: říkám, že jsem byla na stáži ve Vídni a v Paříži (aha!). A kolik ti vlastně je? Zadívám se jim zpříma do očí a sebevědomě odpovídám: pětadvacet!...

Jako eshopy dobrý. Ale tak jako taky si můžu někdy něco osahat a případně zkusit před tím, než to koupím, že jo. Tak jedu. Profesionálního zdrhače raději připoutaného na břiše, bych jej měla pod kontrolou. Zdrhač už ale váží přes deset kilo a ty jo, to je jedna pětina mě, takže ze mě slušně leje, neb jsem obtěžkána ještě kromě...